Praha patří mezi města s dlouhou a pozoruhodnou historií vodohospodářské infrastruktury. Území Císařského ostrova je již více než sto let centrem čištění odpadních vod hlavního města a vývoj zdejších technologií odráží proměnu celého oboru – od jednoduchého mechanického čištění na počátku 20. století až po současné moderní biologické procesy splňující nejpřísnější evropské požadavky na ochranu vod.
Od Lindleyho mechanické čistírny v Bubenči, přes vznik Ústřední čistírny v 60. letech, až po dnešní Novou vodní linku – účinnost čištění se zvýšila z desítek procent na 93 %.
Foto: F. J. Sauer14.–18. stoletíOd středověkých ulic ke kanalizaci
Ve středověké Praze končily splašky přímo v ulicích, což přispívalo k častým epidemiím. První uliční rigoly se objevily ve 14. století. Zásadní obrat přinesl projekt profesora Františka Antonína Leonarda Hergeta – výstavba kanalizace byla zahájena v roce 1791 a do roku 1830 vzniklo přibližně 44 km stok.
1888–1900Moderní kanalizace pro rostoucí metropoli
Prudký rozvoj Prahy na konci 19. století si vyžádal moderní a jednotné řešení odvádění odpadních vod. V roce 1888 zahájila činnost pražská kanalizační kancelář, která zmapovala stávající stokovou síť a připravila podklady pro její přestavbu. K posouzení navržených řešení byl následně přizván britský inženýr . Původní návrhy nedoporučil a roku 1893 předložil vlastní komplexní projekt. Ten město schválilo v roce 1894 a od roku 1898 se podle něj začaly budovat hlavní stoky. Lindleyova promyšlená koncepce se stala základem moderní pražské kanalizace a její páteřní části slouží dodnes.
Foto: IPR1901–1906Technický unikát v Bubenči
V letech 1901–1906 vyrostla v Bubenči podle návrhu Williama Heerleina Lindleyho moderní mechanická čistírna odpadních vod – završení nového pražského kanalizačního systému. Odpadní voda zde procházela česlemi, lapákem písku a soustavou usazovacích nádrží. Zachycený kal se odvážel k dalšímu zpracování a využíval jako zemědělské hnojivo. Promyšleným technickým řešením i architekturou patřila čistírna k nejpokrokovějším evropským zařízením své doby.
Foto: IPR1920–1940Velká Praha a první modernizace čistírny
Vznik Velké Prahy, uzákoněný v roce 1920 a uskutečněný roku 1922, výrazně rozšířil území města i počet jeho obyvatel. Původní čistírna odpadních vod v Bubenči proto postupně přestávala kapacitně vyhovovat. Ve 20. letech prošel areál první významnou modernizací. Provoz byl elektrifikován a v roce 1927 byla zahájena výstavba nové česlovny, lapáku písku a dalších usazovacích nádrží. Praha současně rozšiřovala stokovou síť do nově připojených čtvrtí. Přestože modernizace výkon čistírny zvýšila, už ve 30. letech začalo město hledat místo a koncepci pro nové, kapacitnější zařízení.
Foto: IPR1958–1967Vznik ÚČOV na Císařském ostrově
V letech 1958–1967 byla na Císařském ostrově vybudována nová Ústřední čistírna odpadních vod, která postupně nahradila kapacitně nevyhovující čistírnu v Bubenči. Nový provoz spojoval mechanické předčištění s biologickým čištěním založeným na aktivačním procesu, při němž mikroorganismy odstraňují z vody organické znečištění. Zavedení této technologie ve velkém měřítku znamenalo zásadní modernizaci pražského systému čištění odpadních vod.
1990–2010Modernizace ve 21. století
Po roce 1990 prošla ÚČOV řadou intenzifikací (zásadní 1985 a 1997). Klíčovým mezníkem se stala povodeň v roce 2002, která uvolnila prostor pro rozšíření čistírny přímo na Císařském ostrově.
Foto: PVS2015–současnostNová vodní linka pro moderní Prahu
V letech 2015–2018 vznikla na Císařském ostrově Nová vodní linka Ústřední čistírny odpadních vod. Moderní technologie výrazně zvýšily kapacitu a účinnost čištění, zejména při odstraňování dusíku a fosforu. Praha tak získala ekologicky šetrnější provoz odpovídající přísným evropským požadavkům na ochranu vod.